Dlouhodobé vyslání pracovníka
Právní úprava:
Směrnice Rady a EP č. 2018/957/EU,
Zákoník práce – zákon č. 262/2006 Sb., § 319a
Pokud vyslání zaměstnance v rámci nadnárodního poskytování služeb přesáhne 12 měsíců, jedná se o dlouhodobé vyslání. V takovém případě se na zaměstnance vedle základních pracovních podmínek začnou vztahovat další pravidla českého pracovního práva, a to, pokud jsou pro zaměstnance výhodnější než právní úprava státu, ze kterého byl vyslán.
Co se nemění
Pravidla dlouhodobého vyslání se nevztahují na:
- vznik pracovního poměru,
- změnu pracovního poměru,
- skončení pracovního poměru.
Jak se posuzuje výhodnost
Výhodnost se posuzuje samostatně u každého jednotlivého práva, například:
- pracovní doba,
- dovolená,
- odměňování.
Prodloužení doby vyslání
Doba 12 měsíců může být prodloužena až na 18 měsíců, pokud vysílající zaměstnavatel předem oznámí, že vyslání bude delší, a uvede důvody tohoto prodloužení.
Po uplynutí 12 (nebo 18) měsíců může vyslání pokračovat, ale na zaměstnance se začne vztahovat téměř celé české pracovní právo, opět pokud je to pro něj výhodnější.
Výjimku tvoří zejména:
- pravidla o uzavírání, změně a ukončování pracovních smluv,
- účast v zaměstnaneckých penzijních systémech v zemi vyslání.
Střídání vyslaných zaměstnanců
Pokud je vyslaný zaměstnanec nahrazen jiným zaměstnancem, který vykonává stejné pracovní úkoly na stejném místě, doby vyslání všech těchto zaměstnanců se pro účely posouzení délky vyslání sčítají.
